Kostel sv. Markéty Antiochijské v Kopčanech ● Kolébka národa/ů ● Místo se nachází na západním Slovensku, nedaleko od města Holíč. Kousek od našich současných státních hranic, na vyvýšenině ve starých historických mapách nazývané „Za jazerom pri sv. Margite". Už v 9. století zde začalo vznikat významné osídlení - sídlištní areál - osada strážců. Tehdy tudy procházela obchodní cesta z východu na nedaleké hradiště Valy v Mikulčickém luhu. To se považuje za jedno ze sídel mojmírovské dynastie Velkomoravské říše během 9. - 10. století. V čele říše stáli historicky známí panovníci, jako byl kníže Mojmír (795-846), Rostislav (?-870), Svatopluk I. (asi 830-894) a Mojmír II (?-907). Součástí osady strážců v Kopčanech bylo i pohřebiště s pohanským kultovním místem. Někdy v druhé polovině 9. století zde byl postavený kostel, zasvěcený sv. Markétě Antiochijské a panský dvůr. Sídlili zde správcové světští i duchovní. Kostel svaté Markéty Antiochijské u Kopčan je unikátní, jde pravděpodobně o nejstarší zachovanou architektonickou památku ve střední Evropě. Jediný dodnes stojící kostel z období Velké Moravy. Jedná se o původní předrománskou stavbu částečně upravenou ve 13. století v gotickém slohu. Byl postavený nejpozději za vlády Rostislava či Svatopluka I., a byl součástí velkomoravského hradiště Valy v Mikulčicích. Malé osady v jeho okolí existovaly až do konce 13. století, kdy se odsud lidé po zániku původního hradiště začali stěhovat. Kostel sloužil svým účelům až do 18. století, než byl přímo v obci postaven kostel nový. V roce 1995 byl vyhlášen za národní kulturní památku. V roce 2013 byl nominovaný na zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO. Tato dodnes stojící sakrální stavba své doby se dá porovnávat pouze se stavbami na území dávné Franské říše. V našem regionu je ojedinělá a to nejen na té hmotné úrovni. Svatá Markéta Antiochijská byla a je uctívaná starokřesťanská mučednice. Podle legendy pocházela z místa asi 150 km na sever od Antalye v dnešním Turecku. Pro svoji víru byla mučena a odsouzena k smrti. Zázraky odolala utopení i upálení, aby byla r. 304 sťata. Zvítězila údajně i nad drakem, který ji spolkl. Drak je tedy jeden z jejích hlavních atributů. Jak symbolické vzhledem k zemským dračím silám a živlům. Sv. Markéta patří do sboru čtrnácti svatých pomocníků a je velkou pomocnicí v nouzi a poranění. Patří ke čtyřem hlavním pannám. Úcta ke krásné mučednici je doložena od 7. století. Roku 908 byly její ostatky převezeny do Itálie. Na památku vítězství nad Uhry ve slavné bitvě u Kressenbrunnu roku 1260, dostal král Přemysl Otakar II. ostatky této světice, které rozdělil do různých svatyň. Do klášterních kostelů v Plasích a Zlaté Koruně, do katedrály sv. Václava v Olomouci a do baziliky na Pražském hradě. V roce 1262, když bylo v Čechách obrovské sucho, konal se prosebný kající průvod z Prahy do areálu benediktinského kláštera v Břevnově. V průvodu bylo neseno rameno svaté Markéty. Jakmile přišlo procesí do Břevnova, spustil se očekávaný a kýžený déšť, aby zavlažil vyprahlou půdu. Na památku tohoto dobrodiní a zázraku bylo rameno světice ponecháno klášteru a světice se stala patronkou zdejšího klášterního kostela. Patřila mezi oblíbené svaté panny císaře Karla IV., který ji nechal pořídit oltář ve Svatovítské katedrále i své místo na Karlštejně. Z Kopčan do Mikulčic (či naopak) dnes vede zajímavá naučná cyklostezka zbudovaná s pomocí EU. Přesto významná památka moc dobře značená není. Bylo léto, všední den a nikdo nikde. Přehlédnete-li jedinou ošumělou cedulku s ukazatelem, budete chvíli bloudit. O tom, že jsme nebloudili sami, jsme se přesvědčili, když jsme pak naváděli dvě dámy z Bratislavy. Samotný, dodnes stále patrný posvátný okrsek bere dech, vhání slzy do očí a otvírá pohled až skoro ke kořenům našich rodových linií. Bylo nám umožněno i o letních prázdninách zde na takovém místě pobýt nerušeně dlouhý a klidný čas. Čas na rozjímání, otázky, odpovědi i kresbu. A snad i za ten čas strávený na místě, kde se vzal, tu se vzal, objevil se anděl průvodce a umožnil nám vstup do samotné svatyně i focení. Výklad si můžete předem objednat v obci. Tak ještě jednou díky andělovi do Kopčan! Energie místa hovoří o trvající naději Matky Země ve své potomstvo, o plodnosti a propojení principů, o zachování života i o nutné toleranci. Všeho a všech. Dnes, stejně jako v dávné minulosti v osadě strážců a obchodníků. Mysl i ducha pak můžeme zkusit sladit a informace z Kopčan vstřebat u nedalekého Sírového prameňe (viz. mapa). V době naší návštěvy jen smutně probublával, protože i na Slovensku bylo velmi suché léto. Voda byla zakalená, stojatá, bez sirovodíkového zápachu. Takže místo, kde je určitě potřeba přírodě pomáhat a vracet... Krásné a radostné Jaro. Petr a Vlaďka
|