|
Otročín a Havraní řeka
● Tepelská vrchovina ●
Tepelská vrchovina s rozlohou 682 km2 je další úžasný kout naší země. Nejvyšší horou je zde Podhorní vrch (850 m n. m.). Tato oblast má za sousedy třeba Slavkovský les, Doupovské hory, či Plaskou pahorkatinu. A jak jsme už dříve psali, jedná se o krajinu plnou léčivých minerálních pramenů. Chladných i termálních, těch stále zapomenutých i těch nově objevených, nalezených a zrekonstruovaných, nebo těch slavných a známých napříč všemi časy. Najdeme jich tady víc než jeden tisíc. Dříve každá víska měla ten svůj. A o ty v lesích se poctivě starali místní obyvatelé a předávali si informace o místech z generace na generaci. Po druhé světové válce došlo k odsunu zdejších a přísunu nezdejších lidí a došlo k zapomenutí takových míst. Neudržované studánky a prameny se zanášely, zarůstaly, měnily se v bažiny a bahniska, až jich nespočet zmizelo ze zraků člověka. Ne ovšem ze své přítomnosti a podzemské působnosti. Několik jich je na našem webu už popsáno, dnes se podíváme na další místa této člověku stále nakloněné oblasti.
A díky všem zdejším dnešním nadšencům, kteří se snaží o tu nápravu. O opětovné spojení člověka s krajinou a přírodou.
Byl znám a využíván našimi předky jistě již mnohem dříve, ale první písemné zmínky o Horním otročínském prameni pochází ze 17. století. Nalezneme ho nedaleko města Teplá (viz. mapa). Samotný pramen je jímán v hloubce 70 cm krásným dutým kmenem (jedná se o prastarou techniku našich předků) s datací z roku 1819. Jeho současná vydatnost se pohybuje někde okolo 2L/min. Teplota minerálky pak kolísá okolo 6 °C. To svědčí o hlubinném zdroji vody, která přináší na zemský povrch léčivé koktejly s minerály a prvky pro vše živé. A tak tady můžeme ochutnat zdravý mix a poměr železa, vápníku, sodíku, hořčíku, draslíku, oxidu uhličitého, síranu železitého, a také oxidu křemičitého a jiných vzácných sloučenin a prvků. Bohuslav Balbín se o zdejším prameni zmiňuje jako o „pozoruhodné kyselce" a ve své knize Miscellanea Historica Regni Bohemiae z let 1679-1687 píše: „...okolí Teplé v kterékoli části, ať v kopcích, údolích nebo lesích, u cest i mimo cesty, je tak přesycené kyselkami, že je nelze spočítat...". Jenom na samotném území obce Otročín nalezneme pět minerálních pramenů. Nebo se můžeme vydat po nové sedmdesátikilometrové naučné stezce Krajem živých vod, která propojuje ty původní i obnovené prameny. Mnohé z nich tak můžete osobně navštívit. Třeba tu Nezdickou, Zahrádeckou, Křepkovickou, Služetínskou, Novoveskou kyselku, věhlasnou Orionku, pramen Agnes, Rudolf, Gisela, Siardův pramen, nebo vývěry u Číhanského prameniště, a další a další. Se jmény i bez. Můžeme se také zastavit nedaleko Teplé v místech zaniklé vesnice sv. Vojtěch a cestou třeba ochutnat oblíbenou prastarou českou podzimně-zimní odrůdu malých červených jablek s příjemnou vůní a jemnou chutí Panenské české. Zdejší lidé a spolek Krajina živých vod se usilovně a bezúplatně snaží nejen o návrat ztracených pramenů, ale i návrat původních ovocných stromů... A za to jim velký dík.
Dnes se podíváme ještě na jeden, zase jinak zajímavý pramen, k místu zrození řeky, která opravdu umí klamat. Asi 3 km na východ od Otročína v obci Prachomety zde nenápadně a skrytě pramení řeka Střela, Schnella, Havraní řeka, ve výšce 705 m n. m. Voda z tiché nenápadné studánky protéká v meandrech náhorní plošinou údolní nivy, napájí vodní dílo Žlutice, které je využíváno společně s horním tokem řeky jako zdroj pitné vody pro rozsáhlou oblast od Stříbra až k Žatci. Pod Chyšemi se pak hlouběji zařezává do terénu a mění v dravou bystřinu, aby v okolí Rabštejna nad Střelou vytvořila výrazný a překrásný kaňon a nad Plasy se opět zklidnila, než se vlije do Berounky. Délka jejího toku je 101,6 km s nejméně 25 výraznějšími přítoky překoná na své cestě výškový rozdíl mezi pramenem a ústím a to nějakých 414 m.
Ke vzniku názvu řeky i hradu se váže legenda: „Jednoho dne při lovu byla knížecí družina rušena a prozrazována hejnem havranů. A tak kníže zastřelil vůdčího havrana. V jeho žaludku se pak našel začarovaný drahokam. Ten pak použil záhadný cizinec, aby se vypořádal s celým havraním hejnem, které svou magickou mocí zaklelo celý hrad na vysoké skále nad řekou". Na paměť této události byl hrad pojmenován Havraní kámen, Rabenstein a řeka podle knížecího šípu Střela, Schipka, Schnella.
Klidný podzim.
Petr a Vlaďka
|
