|
Bílá skála - Srby
● Bílé perly přírody ●
Jak odhalené bílé perly, rozházené z ošatky Matky Země její laskavou rukou, se nacházejí napříč naší krajinou. Bílých skal nalezneme v Česku na desítky. Ať již těch odhalených v lomech rukou člověka, nebo těch odtajněných samotnou zemí, díky živlovým vlivům, počasí a erozi. Jejich složení jsou pak různá, od křemencových a křemenných bloků a výchozů, přes vápence, jílovce, pískovce, nebo opuku či rulu. Často se jedná i o zajímavá energetická místa. Ať již ta přírodní, nebo lidskou činností dříve nějak ovlivněná. Na Bílé skále v Praze u Bulovky se těžil křemenec do začátku 20. století. V Západních Krkonoších najdeme Bílou skálu tyčící se do výšky 968 m n. m., také tady jde o křemencový blok. Bílá skála u Srbské v okrese Liberec nabízí ukázku křemenné žíly, Sloní (Bílé) kameny u Jítravy zase přehlídku nádherného tvarovaného bílého pískovce. Bílou skálu (550 m) spojenou s legendou o knížeti Jaromírovi nalezneme pod posvátnou horou Veliz. V Brdech se nachází hned dvě Bílé skály (721 m a 614 m), v Křivoklátské vrchovině jsou dokonce tři (599 m, 572 m, 486 m). Také Krušné hory mají svojí Bílou skálu (711 m). Další lze hledat v Mostecké pánvi (266 m) nedaleko Loun a Žatce, či na Benešovské pahorkatině (400 m). Také v okolí Rožmitálu pod Třemšínem můžeme najít další z bílých perel. Další Bílá skála stojí též nedaleko Náchodu (545 m), nebo v CHKO Broumovsko (696 m), či v CHKO Žďárské Vrchy, kdy se jedná o mohutnou rulovou skálu. Známý a úchvatný je křemenný val na Domažlicku a mnoho dalších. Ticho, klid a vnitřní pohled, to nabízí i Bílý kámen (948 m) v Hrubém Jeseníku.
Dnes se vydáme na západ od Prahy na okraj Přírodního parku Džbán do okresu Kladno do nedaleké vesnice Srby, která je součástí obce Tuchlovice. Ves vznikla na konci 18. století a její význam vzrostl při stavbě koněspřežné dráhy Praha - Lány a při těžbě uhlí v 19. a 20. století. Zdejší Bílá skála je krásnou opukovou skalní stěnou. Podél vede poutní cesta Blaník - Říp. Bývalý lom, dnes klidné vstřícné a uzavřené místo s bělavou opukou ladných tvarů. Opuka je usazená hornina, která vznikala na mořském dně z těch nejjemnějších prachovitých a jílovitých částic a vápencových složek v mixu s křemičitými jehlicemi mořských hub o mikroskopických rozměrech. Množství těchto jehlic pak určuje trvanlivost a pevnost opuky a zvyšuje tak kvalitu pro technické úkoly. Z dnešního hlediska je označení opuka v Evropě geologicky nepřesné. V době románské se jednalo o významný stavební materiál. Například pro rotundu na Vyšehradě, Pražském hradě, Řípu či Přední Kopanině. V období gotiky byla hojně využívaná i jako sochařský materiál - Plzeňská madona, Krumlovská madona a jiné plastiky. Ze zlatavě zbarvené opuky těžené v Přední Kopanině a na Bílé Hoře byla vystavěna Hladová zeď. Opuka se snadno opracovává, po vylomení udržuje vlhkost a měkkost, umožňuje detailní zpracování i řezbářskými nástroji. Při větším obsahu vápnité složky a nízkém stavu křemičitých jehlic byla opuka využívána k výrobě cementu a vápna.
Spolupráce protikladů, víra v život takový, jaký je, pilování senzibility, vnímání a spojení obou světů ve svých pro a proti. Přijímání, dávání i obětování. To vše nám může Bílá skála v Srbech dát, nebo o tom zde můžeme aspoň v lůně Matky rozjímat. A pokud se sem vydáte, nebo do nejbližšího okolí, nezapomeňte se stavit ve Velké Dobré. K zdejší kapli Nalezení sv. Kříže je totiž připoután křížový kámen. Jedná se o smírčí kříž s datací r. 16..?? Ale kdo ví. Určitě je slušné ho pozdravit, ale také se mnohé můžete dozvědět. O sobě, ale i o tom, jak se zde tehdy žilo a dnes žije. Z nedalekého mohylového pohřebiště Hora pak volají ještě předci, ale to je už jen na vás.
Jaro je za dveřmi. Radujme se.
Petr a Vlaďka
|
