|
Areál porodnice u sv. Apolináře (v Praze)
Známá pražská porodnice dostala jméno podle nedalekého kostela sv. Apolináře, který založil v roce 1362 Karel IV. pro augustiniánský řád kanovníků. Sv. Apolinář byl prvním biskupem v italské Ravenně a je patronem na ochranu proti nemocemi i posedlosti zlými duchy. A protože se v 18. století kostel stal součástí areálu porodnice, je v českých zemích považován také za patrona těhotných žen, rodiček a dětí, neboť se věřilo, že modlitba ke sv. Apolináři pomáhá ženám při těžkém porodu.
V roce 1789 byla totiž v budově bývalého kanovnického domu vedle kostela sv. Apolináře založena první veřejná porodnice v Praze. Roku 1811 tu Antonín Jan Jungmann (bratr slavného jazykovědce Josefa Jungmanna) otevřel první pražskou porodnickou školu, aby zvýšil úroveň porodní péče v českých zemích. Již ve 2. polovině 19. století však přestával prostor kapacitně i hygienicky vyhovovat. Proto bylo rozhodnuto o vybudování nového areálu v bývalé Herzogově zahradě, kde podle některých pramenů stával dům zvaný „U Herodesa".
Novou budovu porodnice ve stylu cihlové severoněmecké novogotiky navrhl uznávaný český architekt a mecenáš Josef Hlávka (1831-1902). Stavba započala v roce 1865 a roku 1875 zde byla slavnostně otevřena „Královská česká zemská porodnice a nalezinec". Architekta Josefa Hlávku připomíná pamětní deska vedle hlavního vchodu a také jeho dvě sochy umístěné v kapli a na nádvoří - jako by poukazovaly na nejzajímavější místa.
Součástí Hlávkova projektu byla také kaple sv. Kříže, situovaná nad vstupním vestibulem v prvním patře. Interiér kaple tvoří hvězdicové klenby sbíhající se ke středovému sloupu. Nástěnné malby pocházejí z roku 1902 a jejich autorem je malíř Adolf Liebscher. Po roce 1950 byla kaple využívána jako sklad a v roce 1997 byla památkově obnovena a znovu vysvěcena. V kapli můžeme nerušeně spočinout a načerpat uklidňující atmosféru tohoto místa s výraznou ženskou a mateřskou energií podporující onen tajuplný a nepochopitelný zázrak zrození. Zrození s požehnáním, neboť skrze toto místo na svět přicházejí nové životy v přítomnosti silné ochranné energie, která chrání a podporuje všechny zde narozené děti a jejich matky. I my dospělí můžeme mít po návštěvě takového místa pocit, že jsme najednou radostnější a spokojenější sami se sebou i světem kolem nás, s vědomím, že vše je právě tak, jak má být.
Když vycházíme z kaple, můžeme oknem zahlédnout uprostřed nádvoří druhou sochu Josefa Hlávky. Už odsud mohou citlivější návštěvníci vnímat energetický fenomén, který se na nádvoří nachází. Pravděpodobně vznikl záměrně lidskou činností, ale možná i jako nechtěný vedlejší efekt novodobé práce s energiemi města a krajiny. Při pohledu shora uspořádání připomíná jakýsi dvojitý vír („vortex"), kde střed nádvoří s jezírkem představuje klidné „oko hurikánu". Směrem od středu ven se pak střídají cca 1,5-2 m široké zóny s různou polaritou proudění energie.
Zatímco běžný smrtelník projde od vstupních dveří rovnou k fontáně, citlivější jedinci musejí své energetické pole přizpůsobovat podmínkám panujícím v jednotlivých zónách. Zkrátka někde to „uzemňuje" a o kus dál zase „povznáší". Případně mohou mít pocit, že se cestou do středu snaží přebrodit dravou říčku, která se do nich opírá tu z jedné, tu z druhé strany. Jedná se tedy o výborné místo pro nácvik vnímání energií kolem nás i práci se sebou samými, při snaze projít nerušeně do středu. Odměnou je nám odpočinek u fontány - a poté můžeme naše nově nabyté zkušenosti otestovat v praxi cestou ven ... Po návštěvě vnitřního nádvoří u sv. Apolináře většinou odcházejí návštěvníci nabití energií a s dobrou až rozjařenou náladou. Vystavení se takto silným energiím většinou může být nápomocné při léčení neduhů a tlumení bolestí všeho druhu.
Ať se vám daří,
Tereza, 2025
PS: Kromě vortexu se v areálu porodnice vyskytuje pouze jedna energetická linie v místě kaple sv. Kříže, propojující sousední kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého s kostelem sv. Klimenta vedle Anežského kláštera. Oproti tomu kostel sv. Apolináře je energeticky propojen s mnoha významnými místy v Praze - rotunda sv. Kříže, Branické skály, kostel sv. Václava na Zderaze, střed Karlova náměstí, a prochází tudy linie spojující rotundu sv. Martina na Vyšehradě s kostelem sv. Josefa a rotundou sv. Longina.
|
