Putující

Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Šútovský vodopád (SK)

Slovensko nabízí milovníkům vodopádů nepřeberné množství těchto přírodních skvostů. Jedním z nejpůsobivějších je snad právě nejvyšší vodopád v Malé Fatře, ten Šútovský. Je tvořen pouze jedním stupněm, vysokým 38 metrů. Stěna vodopádu je tak svislá, že při jarním dostatku se voda odtrhává od skály a letí vzduchem, tak jak se na skutečný vodopád patří. Výškou jde o čtvrtý nejvyšší vodopád Slovenska. Když je dost vody, jedná se o velice působivou podívanou a hlučný prožitek. Vodní tříšť, tvořící se v dopadišti vodopádu, na vás nenechá nit suchou. Padající voda strhává i vzduch a vytváří silný, chladný a vlhký vítr, který cloumá okolními stromy i s vámi.

Vodopád je snadno přístupný po modré značce z osady Šútovo. Šútovo najdeme u hlavního tahu z Žiliny na Ružomberok. U Šútova leží i známé Královanské jazero, což je velmi oblíbená rekreační oblast s přírodním koupáním v dokonale čisté vodě bývalého vápencového lomu. Parkoviště zde bývají velmi obsazená, ale pokud cestujete k vodopádu, lze využít placené parkování až na konci obce u krčmy Fatranka, kde začíná Šútovská dolina. Jak řečeno, jde o území národního parku Malá Fatra. Jsou tady i medvědi, v Šútovské dolině dokonce došlo k smrtelnému napadení člověka touto šelmou. Budeme se tedy raděj držet modré a frekventované turistické značky, která nás podél Šútovského potoka dovede k vodopádu. Za jarní vody, nebo po deštích, je potok bouřlivý a pěší cesta ho místy křižuje brody. Peřeje a vodopádky prudce padajícího potoka slibují dechberoucí zážitek. Asi 4 kilometry od osady najdeme náš vodopád na odbočce z modré značky na pravostranném přítoku Šútovského potoka, který přitéká ze svahů Chlebu (1646m n.m.). Sníh na svazích nejvyšších vrcholů Malé Fatry bývá do pozdního jara, takže vody ve vodopádu bývá dost, i když dole už je teplo a sucho. Vody Šútovského vodopádu se prvně objeví na povrchu v tzv. Mojžíšových pramenech, které bychom našli, kdybychom pokračovali od vodopádu dál po modré, směrem k vrcholu Chlebu. Mojžíšových pramenů je víc a jde o mohutné prameny. Spíš než studánky to jsou silné krasové vyvěračky. V oblasti je mnoho vápenců a dolomitů, takže voda je plná rozpuštěných uhličitanů a v pramenech i v toku se usazuje travertin. Samotný skalní stupeň vodopádu je tvořen jádrovými granodiority (žulou). Geologické složení zdejší krajiny je velmi pestré a komplikované, horotvorné vrásnění pomíchalo všechny horniny do směsice, která dává celému Slovensku neobyčejnou pestrost geomorfologických i geologických tvarů. Strmost svahů štítů, hloubka soutěsek, známá slovenská „bradla" a stovky dalších jevů svědčí o relativním geologickém mládí zdejších hor a nakonec i celých Alp a Karpat. I proto v Šútovské dolině může milovník geologie obdivovat řadu hornin a jejich forem.

A co nám vlastně takový vodopád naznačuje? Vždy jde o bouřlivý a dočasný jev. Voda se řítí dolů, zdánlivě bez možnosti návratu zpět. Naznačuje naše vnímání jednosměrnosti plynutí času. Voda je živlem biologického života a zde nám symbolizuje jakousi nevratnost a jednosměrnost našeho žití. Odshora dolů, od zrození ke smrti, bez možnosti se vrátit, bez možnosti se zastavit. Voda padá, užívá si svou chvíli stavu bez tíže, a my vnímáme jednosměrnou cestu života. Ale je to jen šíře pohledu, která nás omezuje! Už vodní tříšť dole pod vodopádem naznačuje skutečnost. Voda, kterou vidíme padat pouze dolů, se ve věčném vodním koloběhu vrací oklikou a v čase opět i nahoru. Lhostejno, zda zítra nebo za tisíc let. Nezaniká, jen se proměňuje. I geologický čas kamene je stejně omezený, jako ten náš. Můžeme mu závidět jeho jen zdánlivou nekonečnost, ale to je jen otázka měřítka.

Ve skutečnosti je „trvalost a neměnnost" jen pomalou cestou k zániku. Nekonečné je jen to, co se v čase proměňuje. Proměnlivost a přizpůsobivost je cesta k věčnosti. Tak vzhůru k vodopádu, nebude tu navěky. Ale na naše proměny a přizpůsobivost ještě počká...

Jiří Škaloud

navštíveno v: červen 2025