Srí Lanka -1.část

O meditačním pobytu v buddhistickém klášteře (20. 11. - 20. 12. 2022)

Vše začalo naprosto nenápadně. V červnu 2022 mi Petr s Vlaďkou řekli: „Máme kamaráda, který se stal mnichem na Srí Lance. Teď přiletěl na pár týdnů zpět do Čech a bude mít v pražském buddhistickém centru Lotus veřejnou meditaci. Nechceš se tam jít podívat, když tě baví meditace?" Tak jsem šla. Už v přízemí jsem se ocitla v nezvykle klidném a laskavém prostředí. O další čtyři patra výše v Lotusu jsem zjistila, že ono krásné naladění prostoru způsobuje přítomnost mnicha, který v jednom ze sálů meditoval před sochou Buddhy.

Po společné meditaci byl i dhamma talk, kdy Ctihodný Siddho odpovídal na otázky účastníků. Vše, co zaznělo, vyvolávalo další otázky - mnichův popis iluzorní Samsáry, nebo popis hlavních principů karmy. A také to, že Buddha učil, že není možné dohlédnout všechny karmické souvislosti, a že to není hlavní cíl. Cílem je soustředit se na snižování utrpení pro sebe a pro ostatní, konání prospěšných činů, a dosahování osvobození (osvícení). Označení „Ctihodný" (Ct.) může znít v češtině divně, ale vyjadřuje se tím jen laskavá úcta a uznání k někomu, kdo byl schopen vzdát se všeho majetku a odejít do kláštera, a činí tím mnoho prospěšného nejen pro sebe, ale i pro ostatní bytosti.

Za několik dnů jel mnich s Putujícími na putování, a když jsem měla zájem o prohloubení meditace, přišlo pozvání přijet na Srí Lanku do kláštera. Na co nejdelší dobu, aby se mysl stihla přeladit z civilizačního zapojení do většího klidu. Naštěstí mi v práci ochotně vyšli vstříc a dostala jsem měsíc volna. Kamarád Jirka T. z Ostravy se za mnichem chtěl také jet podívat, ale nikdy předtím v životě neletěl a anglicky moc neuměl, tak Petr navrhl, abychom letěli společně. Záměrně neuvádím, kde se klášter nachází, s ohledem na doposud turisty nerušenou meditační praxi této skupiny mnichů a mnišek. Případní vážní zájemci o podobnou zkušenost se mohou optat zde na webu Putujících.

Cesta proběhla hladce, dokonce nám jeden místní podporovatel zaplatil cestu taxíkem z letiště do několik hodin vzdáleného kláštera. Laskavá podpora lidí praktikujících v klášteře má na Srí Lance dobrou tradici, a znamená dobrou karmu pro dárce. Po příjezdu do kláštera nás uvítal místní opat Ct. Viníta, a smečka klášterních pejsků. Poté se nás velmi laskavě ujal Ct. Siddho, provedl nás klášterem, a ukázal, co kde najdeme. Ujistil se, že máme veškeré vybavení, které budeme pro pobyt v klášteře potřebovat a zapůjčil moskytiéry, podložky a další věci.

Prohlídka kláštera. V dolní části kláštera přebývají místní srílanští mniši. Nosí oranžové róby. Individuálním praktikujícím, ať už mnichům ve hnědých róbách či laikům, zvaným yogi, kteří chodí v bílém oblečení, jsou vyhrazené chatky v horní části kláštera u hlavního chrámu. Nedaleko chrámu se nachází bílá stúpa a prostor se stromem Bódhi. Pod jedním takovým stromem údajně Buddha dosáhl osvícení, proto je nedílnou součásti každého takového chrámu.

Uvnitř samotného chrámu se kromě malované výzdoby s obrazy ze života Buddhy nachází veliké sochy Buddhy. Vstup do chrámu ve mně vyvolal pocit něčeho důvěrně známého, a také pocit přijetí a bezpečí. Tak jsem se s vděčností a dojetím ohlédla na mnicha, že to je ale krása. A ten jen s chápavým úsměvem přikývl: „Dobré, že?", a že to tak nějak „ladí". Prostředí kláštera bylo velmi nápomocné. Vedle chrámu bylo místo s výhledem na moře, vhodné pro práci s živly, kam mnich prý dříve chodil sedávat meditovat.

Ke chrámu každý den nosí místní ženy tzv. daanu, tedy darované jídlo. Vaří nepálivé jídlo speciálně pro podporu praktikujících. Bez toho by praxe vůbec nešla, protože běžné místní jídlo je hodně ostré (Jirka má rád pálivé, a tak později šel vyzkoušet, co jedí místní mniši, a přišel zpět, že to se teda nedalo). Po obhlídce kláštera jsme si každý mohli vybrat jednu chatku (kúti). Jirkova byla na cestě dolů k moři, kam se chodil každý den koupat, já si vybrala kúti na otevřeném prostoru.

Kromě přednášek vedoucích k hlubšímu pochopení dhammy jsme se dozvídali i další praktické věci. Třeba to, že při pozdravu sepneme ruce před sebou, se slovy Theruwan saranayi. Tím se přeje druhému „Kéž jsi pod ochranou Tří klenotů" (tedy Buddhy, dhammy a sangy - společenství mnichů). Při poděkování podobně, jen se slovy sádhu sádhu sádhu. Sádhu neznamená přesně děkuji, ale spíše je to potvrzení, že proběhlo něco prospěšného.

Jednou jsme stáli s mnichem na prostranství před klášterem, a nějaký muž si k němu přišel pro požehnání. Bhante SIddho pronesl: „Sukhi hótu. Nibbána pačaya hótu." A v tu chvíli bylo možné vnímat v jeho blízkosti nepopsatelně nádherný pocit úlevy, bezpečí, klidu a radosti. Pak nám vysvětlil, co ta přání znamenají. Sukhi je nepřítomnost veškerého utrpení, které člověk může pociťovat a hótu znamená dnes. Takže se to často ne úplně správně překládá jako „Kéž jsi (právě dneska) šťastný". Ale vlastně se mu přeje, ať je bez veškerého utrpení (aby mohl přijít pocit štěstí). Nibbána je výraz v pálijštině pro Nirvánu, tedy jde o přání prodlévání v blaženosti, radosti, vnitřním klidu a míru.

V době našeho pobytu byla v klášteře též japonská mniška, Ctihodná Karuna-Nibbati, která před časem se skupinou Japonek navštívila Putující v Čechách. A spolu s ní další dvě japonské praktikující. Ptala jsem se jí na jméno Nibbati, protože Putující ji znají jako Karunu. Mnišské jméno je ukazatel směru, k čemu by měla během praxe dojít. Nejdříve byla tedy ordinována do mnišské róby od bhanteho Siddha jako Karuna, což znamená soucit. A po nějaké době praxe jí dal bhante Siddho nové jméno - Nibbati. Tedy Nirvána a směřování k úplnému osvobození. Ct. Nibbati se smála, že je za něj ráda, ale že jí zatím přijde hodně těžké to druhé jméno naplňovat.

Během našeho pobytu přijela do kláštera také Ctihodná Tinna, Putujícím dříve známá jako Ava. Také od ní se bylo možné dozvědět něco inspirativního o průběhu její praxe. U obou mnišek bylo možné vnímat onu laskavou a klidnou kvalitu mysli, a bylo příjemné pobývat v jejich přítomnosti.

Každý den byla možnost mít dhamma rozhovor s bhante Siddhem. Zaznívaly odpovědi na to, co vyvstalo během meditační praxe. Postupně se nám s Jirkou rozvinula praxe každému jinak a chodili jsme individuálně. Pak jsem Jirku potkávala hlavně při rozdávání kokosů, které mu nosili místní mniši, a on je pro nás praktikující zručně osekával a otevíral mačetou a dával.

Také jsme dostali ke čtení vybrané sútty. Jedná se o originální texty s výkladem dhammy z dob Buddhy, původně psané v pálijštině, a přeložené do češtiny.

Všechny individuální vhledy a porozumění zde není možné sdílet, ale zkusím zde uvést alespoň návod na meditaci.

Meditační instrukce od Ctihodného Siddha. Vsedě na podložce si opřeme kolena a holeně o zem. To zajistí stabilitu zad a zároveň přesune a překlopí pánev lehce dopředu, přípravka na hlubší meditační pohroužení, kterým se říká také džány.

V sedě nejprve předkloníme tělo až k zemi, kam nás to pustí, a úplně ho uvolníme. Pak se postupně začneme zvedat s tím, že hlava jde nahoru jako první a záda následují. Lze si pomoct nahoru i rukama. Po napřímení se několikrát mírně zakolíbáme dopředu a dozadu, a necháme tělo přirozeně se vrátit do středu. A stejné zakolíbání ve směru doleva a doprava.

Pak uvolníme napětí v celém těle, tak, že se třikrát hluboce nadechneme a nadechneme. Poté upřeme pozornost dopředu před sebe, nebo ze začátku na náš dech, a jen bez hodnocení a vztahování se pozorujeme, co přichází a vyvstává.

Bhante k tomu dodával, že po tu dobu si můžeme vzít „úplný prázdniny, úplně od všeho". A nemusíme vůbec nic dělat, jen být. I jakékoliv naše mentální úsilí už je „dělání".

A když nás z meditace vyruší třeba nějaký zvuk zvenčí, nebo myšlenka na minulost nebo budoucnost, stačí jen ten proces pojmenovat. Takže si třeba mohu říct „aha, proces slyšení", nebo „aha, myšlenka na budoucnost". To odpojí mysl od zaujetí daným jevem. Pak se zase mohu laskavě vrátit k pozornosti upřené před sebe.

Velmi prospěšné a nápomocné bylo, že kdykoliv vyvstalo něco nezvyklého, bylo možné požádat o dhamma rozhovor. Snad nikdy se mi nestalo, že by se nenašlo řešení a meditační praxe tak mohla dál pokračovat.

Více o našem pobytu viz pokračování článku.

Pěkné letní dny,

Terka