Avebury ještě jednou

Silbury Hill je vysoký téměř 40 metrů, svojí velikostí se může srovnávat s menšími egyptskými pyramidami. Archeologický průzkum byl prováděn až přespříliš důkladně a necitlivě. Do kopce bylo vyhloubeno několik tunelů, které vyloučily předpoklad, že se jedná o pohřební mohylu. Výsledky průzkumu prokázaly, že stavba trvala přibližně čtyřicet let a dokončena byla 2400 př.n.l. Odhaduje se, že si vyžádala přibližně 18 milionů pracovních hodin. Současně byly objeveny střídající se vrstvy křídy a zeminy a občas byly zpevněny sarsenovými kameny. (Jedná se extrémně tvrdý křemencový pískovec, slovo „sarsen" vzniklo pravděpodobně zkomolením středověkého výrazu Saracen jako označení pro cokoliv pohanského). Stavba vydržela dlouhé roky nepoškozena, až do roku 2000, kdy se následkem narůstajícího počtu návštěvníků na vrcholu otevřela velká propadlina a tunely se částečně zhroutily. V letech 2007-2008 byly všechny poškozené části vyplněny křídou a křídovou maltou a povrch byl uveden do původního stavu. Ovšem struktura stavby byla nenávratně porušena a s ní možná i netušené záměry, s nimiž byla budována. Kopec je obkroužen vodním příkopem. V neolitu byla spodní voda až o 7 metrů výše, takže příkop byl vodou stále naplněn. V současné době se voda objeví pouze za velkých dešťů, a to ne každoročně. Kopec je nyní oplocen a vstup na něj přísně zakázán. Výhled z vrcholu, odkud jsou vidět ostatní památky, napovídá, že byl součástí jednoho posvátného rituálního komplexu.

I ve Velké Británii se vyprávějí pověsti o rytířích spících v nitru kopce. Zde se prý však ukrývá přímo král, a ne ledajaký, král ve zlaté zbroji, na zlatém koni, král Sil. Za jasných měsíčních nocí se probouzí a projíždí se na koni, ale neslibuje pomoc, až bude zemi nejhůře. V moderním duchovním pojetí je Zlatý kůň chápán jako symbol skryté životní síly země, která jednou znovu „procitne". Tento výklad vychází z keltské spirituality, ve které kůň měl velký duchovní význam. Byl symbolem síly, svobody, plodnosti a spojení mezi světem lidí a světem duchů. Keltská bohyně Epona, bohyně koní, bývá zobrazována na bílém koni nebo obklopena koňmi. Kůň byl také spojován se Sluncem. V jiných keltských mýtech táhl kůň sluneční vůz po obloze a představoval životní energii a vítězství světla nad tmou. Nedaleko, v hrabstvi Oxfordshire, je na křídovém svahu vyrytý slavný Uffington White Horse - obrovská postava bílého koně. Je stará asi 3 000 let a je pravděpodobné, že měla rituální význam. Tento kůň byl inspirací pro obyvatele Wiltshire, a tak v krajině lze vidět do současnosti osm zachovaných bílých koní, vytvořených během sedmnáctého až dvacátého století. Se všemi je možné se seznámit na stezce White Horse Trail Wiltshire. Tradice uctívání koni se v nějaké formě udržela dodnes. Rytiny je nutné pravidelně udržovat, aby nezarostly trávou.

Nedaleko od Silbury Hill, asi 1,5 kilometru jižně, se nachází West Kennet Long Barrow. East Kennet Long Barrow je sice o něco delší, ale je nepřístupný, leží na soukromém pozemku a je v neutěšeném stavu. Mohyla West Kennet Long Barrow byla postavena kolem roku 3650 př. n. l., je tedy nejstarší z okolních památek. Je dlouhá 100 metrů a v nejširším bodě měří 25 metrů. Vstup do hrobky stráží obří sarsenové balvany. Volně zpřístupněna pro veřejnost je 13 metrů dlouhá a 2,5 metrů vysoká chodba, ke které je připojeno pět kamenných komor. Zbytek stavby byl vyplněn křídou, zeminou a zpevněn sarsenovými kameny, chodba v něm nebyla nikdy vybudována. Co odhalily výzkumy? Byly zde nalezeny ostatky nejméně 50 osob. Přesný počet nebylo možné určit, neboť lidské kosti byly roztříděny, v některých komorách byly pouze lebky, v jiných dlouhé kosti končetin.To pravděpodobně svědčí o provádění složitých rituálů. Ještě další stovky let sem lidé přinášeli milodary. Byly tu vykopány střepy keramiky, pazourkové nástroje a ozdoby. Tak jako vždy, když realita není zcela jasná, i zde vznikaly různé legendy. Nejznámější vypráví, že o letním slunovratu se za svítání zjevuje vysoký muž se psem s rudýma ušima. Potom se ztratí v mohyle a zmizí v podzemí. V keltské mytologii jsou rudé uši znakem psa z podzemního světa.
West Kennet Long Barrow je považován za symbol lůna Země nebo místa předků. Lidé do něj vstupují podobně jako do jeskyně, symbolicky se vracejí do nitra Matky Země. Zatímco Silbury Hill představuje zrození, plodnost a nový život. Jeho zaoblený tvar bývá přirovnáván k těhotné bohyni. Propojení tolika monumentálních staveb na malém území dělá z okolí Avebury jednu z nejvýznamnějších pravěkých rituálních krajin na světě. Škoda, že nevíme, jak a jaké obřady zde probíhaly. Ale o to zajímavější jsou představy a fantazie, a pokud se na energii krajiny naladíme, možná se trochu skutečnosti dokážeme přiblížit.

Iva