Rotštejn

● Klokočské skály ●

Tato přírodní rezervace o rozloze 236,59 ha se nachází severovýchodně od Turnova na území obce Mírová pod Kozákovem, v nadmořské výšce od 340 do 458 m n. m. Fenoménem celé této oblasti jsou pískovcové skály a skalní města, s věžemi a hřiby, četná údolí, rokliny a pseudokrasové jeskyně. Archeologické nálezy datují první zdejší osídlení do mladší a pozdní doby kamenné, což je asi nějakých 6. - 3. tisíce let př. n.l. Další nálezy pak pocházejí z 12. - 9. století př. n. l. z období mladší doby bronzové. První středověká osada v Klokočí byla založena již někdy v polovině 13. století. Ve stejné době, v jihovýchodní části skal byl také postaven šlechtici z rodu Markvarticů hrad Rotštejn, Rothenstein, Červený kámen0. V roce 1360 hrad vlastnil pan Ješek z Rotštejna, který dostal od Karla IV. povolení pořádat v blízké vesnici Klokočí týdenní trhy. Roku 1415 rod Rotštejnů vymírá. Podle jedné verze byl hrad roku 1426 vypálen bojovnými husity a brzo na to opuštěn. Druhá verze praví, že se tak na rozdíl od ostatních hradů v okolí nestalo a ještě roku 1430 byl hrad v použitelném stavu. K další zkáze přispělo postupné zvětrávání pískovcových skal. Ve zprávě z roku 1514 se hrad uvádí jako pustý se zdmi a skalami zborcenými do nádvoří. Počátkem 17. století při patě skal rozpadlého hradu v objevivších se puklinách si začali vesničané se souhlasem šlechty upravovat nová obydlí. Časem tak zde vznikl unikátní komplex osídlení, který byl využíván až do roku 1900.

Rotštejn je dnes překrásnou magickou zříceninou, částečně zděnou a částečně vtesanou do pískovcových bloků skal. Nahoře připomíná chalupu na silných kuřecích nohou, pevně ukotvených v zemi, kdy ochranu jí dělají přilehlé skály. Z vrcholu hradu je překrásný výhled do širého okolí. O zříceninu se dnes stará volné trampské sdružení. Nachází se zde malé středisko ekologické a environmentální výchovy.

„K místu se váže pověst o ukrytém pokladu pod Rotštejnem, který se několik lidí z blízkého okolí vydalo o Velikonocích na Velký pátek hledat. Když se před nimi otevřela zem a oni viděli, jak nad hromadou zlata tancují modré plamínky, dostali strach a utekli. Až na jednoho, který se odvážil jít pro ten poklad, ale u něj hned usnul. Když se probudil, země byla nad ním zavřená a pokladu nikde. Nějakou dobu pak bloudil podzemím a hledal cestu domů. Když se vrátil, zjistil, že byl pryč celý dlouhý rok a že jej o poklad nakonec připravili sousedé. Jen krátce se pak těšil, když mu jej odevzdali zpět a již se musel brát na věčnost, tam kde peníze nemají vůbec žádnou cenu a kam jen poklady srdce člověka doprovázejí. (podle knihy Báje a pověsti Českého ráje)

Krásný a barevný podzim.

Petr a Vlaďka